Omega-3 mastné kyseliny jsou klíčové pro lidské zdraví a hrají důležitou roli v řadě biologických procesů, od regulace zánětu po zdraví srdce a mozku. Nezbytnost těchto mastných kyselin, především EPA (eikosapentaenová kyselina) a DHA (dokosahexaenová kyselina), je nepopiratelná, avšak současný stravovací styl moderního světa vede k alarmujícímu nepoměru mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami, což má pro zdraví značné důsledky.
Poměr Omega-3 a Omega-6: Evoluční pozadí a současný stav
Historicky byl poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin v lidské stravě relativně vyrovnaný, přibližně 1:1 až 1:4, což odpovídá přirozeným zdrojům potravy, jakými byly ryby, ořechy a divoká zvěř. Nicméně v průběhu industrializace a rozvoje zemědělství se strava dramaticky změnila. Moderní jídelníček obsahuje přemíru omega-6 mastných kyselin, zejména z rafinovaných rostlinných olejů (např. kukuřičný, sójový, slunečnicový olej) a průmyslově zpracovaných potravin.
Dnes se průměrný poměr omega-6 ku omega-3 ve vyspělých zemích pohybuje od 15:1 do 20:1, což je v kontrastu s evolučními záznamy. Tento vysoký poměr podporuje prozánětlivé prostředí v těle, což je spojováno se zvýšeným rizikem chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, diabetes 2. typu, rakovina a neurodegenerativní onemocnění.
Záněty a Omega-3 vs. Omega-6
Zánět je přirozená obranná reakce organismu na poškození či infekci, ale chronický zánět je jedním z hlavních faktorů přispívajících k rozvoji mnoha nemocí. Omega-6 mastné kyseliny, zejména kyselina arachidonová, mohou podporovat produkci prozánětlivých eikosanoidů. Naopak omega-3 mastné kyseliny, především EPA a DHA, jsou známé svými protizánětlivými účinky. EPA například inhibuje tvorbu prozánětlivých látek a podporuje syntézu protizánětlivých sloučenin, jako jsou rezolviny a protektiny.
Nepoměr mezi omega-6 a omega-3 tedy může zvýšit náchylnost k chronickým zánětům. Ideálním cílem je udržet tento poměr v rozmezí 1:1 až 4:1, aby se minimalizoval rizikový faktor chronického zánětu a souvisejících onemocnění.
Omega index: Globální rozdíly
Omega index, který měří procentuální podíl EPA a DHA v membránách červených krvinek, je uznávaným ukazatelem rizika kardiovaskulárních onemocnění. Ideální hodnota omega indexu je považována za 8 % nebo více, přičemž hodnoty nižší než 4 % jsou spojovány s vysokým rizikem kardiovaskulárních chorob.
Významné rozdíly v omega indexu lze pozorovat mezi jednotlivými zeměmi a regiony:
Japonsko a Korea: Obyvatelé těchto zemí mají tradičně vysokou konzumaci ryb a mořských plodů, což se odráží ve vysokých hodnotách omega indexu, často nad 8 %. To koresponduje s nižším výskytem kardiovaskulárních chorob v těchto zemích.
Severní Evropa: Země jako Norsko či Island, kde je rovněž vysoká spotřeba ryb, vykazují podobně příznivé hodnoty omega indexu (kolem 7-8 %).
Spojené státy a Evropa: Ve většině vyspělých zemí Evropy a v USA je průměrný omega index nízký, často kolem 3-4 %, což odpovídá nízké spotřebě ryb a vysokému příjmu omega-6 mastných kyselin z rostlinných olejů.
Austrálie a Nový Zéland: Průměrné hodnoty omega indexu se zde pohybují okolo 4-6 %, což je sice lepší než v USA, ale stále pod optimální úrovní.
Tyto rozdíly jsou do značné míry způsobeny kulturními a stravovacími zvyklostmi. V zemích s vysokou spotřebou mořských ryb je omega index vyšší, což je spojeno s nižším rizikem chronických onemocnění.
Poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin je zásadním faktorem pro udržení rovnováhy mezi prozánětlivými a protizánětlivými procesy v těle. Současný trend s nadměrným příjmem omega-6 a nedostatečným příjmem omega-3 má negativní dopad na zdraví, především pokud jde o zánětlivá a kardiovaskulární onemocnění. Omega index jako biomarker ukazuje na nutnost zvýšit konzumaci omega-3 mastných kyselin, zejména EPA a DHA, aby se dosáhlo optimálních zdravotních výsledků.
Omega 3 mastné kyseliny
